| FCI – Standard č. 331 / 12. 12. 2016 Překlad: Ing. Hana Petrusová
ANATOLSKÝ PASTEVECKÝ PES (Coban Köpegi)
ZEMĚ PŮVODU: Turecko
PATRONACE: FCI
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU: 31. 10. 2016
POUŽITÍ: Pastevecké plemeno pro strážení ovcí. Aktivní plemeno původně užívané ke hlídání ovcí; tvrdě pracující; schopné snášet extrémní horka a zimu.
KLASIFIKACE FCI: skupina 2 Pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi. sekce 2 Molosové horského typu. Bez zkoušky z výkonu.
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Anatolský pastevecký pes je strážní plemeno starobylého původu, pravděpodobně pocházející z velkých loveckých psů existujících v Mezopotámii. Během času se toto plemeno přizpůsobilo svým životním podmínkám. Z nich ho nejvíce formovalo klima – horká a velmi suchá léta a velice studené zimy; způsob života obyvatelstva – napůl nebo zcela kočovný; a práce vyhrazená těmto psům. Toto plemeno chrání stáda, která překonávají na planinách centrální Anatolie velké vzdálenosti. Bez ohledu na rozmary počasí žijí tito psi pod širým nebem.
CELKOVÝ DOJEM: Velký, vzpřímený, vysoký, mohutně stavěný ochránce stád se širokou silnou hlavou a hustou patrovou srstí. Musí být velkého formátu, odolný. Schopný velké rychlosti.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: Tlama je poněkud kratší, než mozkovna.
POVAHA/TEMPERAMENT: Vyrovnaná a odvážná, bez agresivity, přirozeně nezávislá, velmi inteligentní a učenlivá. Hrdá a důvěřivá. Ke svému majiteli je pes příchylný a věrný, ale jakmile pracuje, je nedůvěřivý k cizím osobám.
HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: Velká, ale proporční k tělu, široká mezi ušima, lehce klenutá. Dospělí psi mají hlavu širší než feny.
Stop: Mírný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: Černá, u hnědě zbarvených jedinců hnědá (játrová).
Tlama: Při pohledu shora téměř pravoúhlá, z profilu tupá, ke konci se velmi mírně zužuje.
Pysky: Jen mírně visící, černě lemované. Dolní okraj horního pysku by neměl přesahovat pod dolní profil spodní čelisti. Koutky tlamy těsné.
Čelisti/Zuby: Zuby silné s perfektním nůžkovým skusem, tzn., že horní řezáky pevně překrývají dolní řezáky a jsou v čelistech rovně posazené. Úplný chrup.
Oči: V poměru k velikosti hlavy spíše malé, dále od sebe uložené, spojivky nejsou vidět. Barva zlatá až hnědá podle zbarvení srsti. Okraje očních víček černé, kromě u hnědých jedinců.
Uši: Středně velké, trojúhelníkové, na konci zaoblené, svěšené s předním okrajem přiloženým k lícím. Při vzrušení výše nesené.
KRK: Mírně klenutý, silný, svalnatý, přiměřeně dlouhý, spíše silnější. Menší lalok.
TRUP: Silný, svalnatý, nikdy ne z boku plochý.
Horní linie: Vodorovná, bedra mírně klenutá.
Hřbet: V poměru k délce končetin spíše krátký.
Bedra: Mírně klenutá.
Hrudník: Dosahuje k loktům, žebra dobře klenutá, hrudní koš dostatečně dlouhý.
Spodní linie a břicho: Břicho dobře vtažené.
OCAS: Dlouhý, dosahuje ke hleznům, poměrně vysoko nasazený. V klidu svěšený, na konci lehce zatočený; při vzrušení především u psů nesený vysoko a stočený přes hřbet.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY:
Celkový dojem: Široce postavené, dobré délky, rovné, se silnými kostmi.
Lopatky: Dobře osvalené, šikmé.
Lokty: Přiléhají k tělu, dobře pohyblivé.
Nadprstí: Silná, při pohledu zboku mírně šikmá.
Přední tlapky: Silné s pevnými polštářky a dobře klenutými prsty. Drápy krátké.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Celkový dojem: Silné, ne přehnaně osvalené. Při pohledu zezadu kolmé.
Stehna: Dlouhá.
Kolena: Dobře pohyblivá.
Zadní tlapky: Silné s pevnými polštářky a dobře klenutými prsty. Drápy krátké.
CHODY/POHYB: Při pohybu velmi nápadné držení hřbetu, krku a hlavy v jedné vodorovné linii. Pohyb plochý, plynulý, dlouhý, plíživý, dynamický. Při pomalém pohybu je přípustný mimochod.
OSRSTĚNÍ:
Srst: Krátká nebo polodlouhá, hustá s bohatou podsadou. Podle různých klimatických podmínek jsou možné i velké rozdíly v délce srsti. Na krku, plecích a stehnech je srst delší a hustší. V zimě bývá srst delší.
Barva: Všechny barvy jsou přípustné.
VÝŠKA / HMOTNOST:
Výška v kohoutku: Psi 74 – 81 cm, feny 71 – 79 cm.
Hmotnost: Dospělí psi 50 – 65 kg, dospělé feny 40 – 55 kg.
VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa.
VÁŽNÉ VADY:
· Krátkonohost, těžkopádnost a pomalost, přílišná mohutnost, příliš lehká stavba.
· Plochá lebka.
· Vysoká akce hrudních končetin. Taneční chod. Toporný chod.
· Příliš dlouhá a visící srst.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
· Agresivita nebo přehnaná bázlivost.
· Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.
· Předkus nebo podkus.
· Příliš krátká tlama (třetina celkové délky hlavy).
· Srst příliš krátká a hladká, chybějící podsada.
Pozn.:
· Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata plně sestouplá v šourku.
· Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.
|
